Jeho hudbu možná znáte z některých zlínských divadelních představení. Možná jste ho potkali jako houslistu, kytaristu nebo zpěváka. Učitel ze ZUŠ Zlín Libor Macháček je muzikant mnoha podob a talentů. Na Zlín žije vystoupí v čele rockové kapely The People 30. 6. u zámku.
Libore, vezměme to popořádku. Hudební skladatel. Co si pod tím představit?
Podílel jsem se jako autor hudby na několika různých projektech. Skládal jsem a živě hrál při performance Paprsek času, vytvořil jsem a také živě produkoval hudbu pro představení Polib mě na Malé scéně a nedávno proběhla v Dílně Městského divadla Zlín premiéra kabaretu Zánik, kde jsem taktéž autorem hudby. Kromě toho skládám i vlastní písně. Samozřejmě nejsem stejný hudební skladatel jako třeba Bedřich Smetana, jenom pro tuhle činnost nemáme jiný speciální pojem (smích).
V souvislosti s Vámi jsem narazila i na pojem hudební programátor, což je škatulka ještě záhadnější…
Já si pod tím představuji schopnost na objednávku vytvořit třeba originální znělku. To jsem dělal pro mou domovskou ZUŠ Zlín.
Jako houslistu Vás můžeme potkat kde?
V rámci projektu Strings and Bellows Ensemble nebo v kapele Ripteto z Otrokovic. V minulosti jsem 10 let působil ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně.
A ať to doplníme celé, zpěvákem jste v kapele The People, kterou uvidíme na festivalu Zlín žije. Na jaký zážitek se můžeme těšit?
Kapela The People je výjimečná svou velkou dechovou sekcí. Koncerty staví na energické show, kterou předvádí celé těleso. Zkrátka uvidíte, jak to vypadá, když se muzikanti hraním opravdu baví!
Jak se učitel ze zlínské ZUŠky do takové kapely dostane?
Bubeník a zároveň manažer Jarda Krčmář mě slyšel zpívat v rádiu, někde sehnal telefonní číslo a zavolal.
The People má velmi široký repertoár – pop, disco, rock ‘n’ roll, ale i hardrock. Který hudební žánr je Vám nejbližší?
Jako malý chlapec jsem začínal v cimbálovce, poté jsem se vzdělával v klasické hudbě, ale celé dospívání jsem poslouchal hip hop. Několik let jsem působil v metalové kapele Segment, hrál jsem i v již zmiňované filharmonii… Nedokážu určit žánr, který je mi nejbližší. Interpretů, kteří mě inspirují, je nespočet. Z klasické hudby je to třeba geniální turecký klavírista a skladatel Fazil Say, z jazzu kapela Snarky Puppy a z populární hudby rocková skupina Greta Van Fleet…
Vystoupení The People jsou velmi energická. Jak dobíjíte energii Vy, abyste ji mohl předávat na pódiu dál?
Energii mi po celý pracovní rok dodává má rodina a především moje úžasná žena. Když se naskytne volný čas, tak mám rád cestování a historii, což se dobře pojí.
Figurujete i v jiných kapelách?
Ano, nedávno jsme oživili kapelu The Chargers, kde hraji na kytaru, zpívám a je to projekt, na kterém se významně autorsky podílím.
Svůj um a zkušenosti předáváte dál, učíte žáky na ZUŠ Zlín. Jací jsou dnes mladí muzikanti? Mají to v něčem těžší/lehčí oproti tomu, když jste s hudbou začínal Vy?
Tohle je otázka, která by vydala na celou knihu. Dnes otevřete internet a můžete se učit cokoliv – noty, akordy nebo cizí jazyky. Najdete si videolekce od nejlepších hudebníků světa, kde vám radí, jak na věc. To jsou neskutečné možnosti. Ale stejně tak dnes otevřete internet a čeká tam spousta věcí, které demotivují… A celkově je všech těch informací takové množství, že je z toho i dospělý člověk často celý rozostřený. Každá doba má své plusy i mínusy.
Co Vás vlastně přivedlo k hudbě?
To je hezké, že to takhle krásně navázalo, protože u předchozí otázky jsem chtěl dodat, že vše záleží na nás – na rodičích, k čemu vedeme své děti. Takže byli to rodiče, kteří mě k hudbě přivedli.
Vždycky jste věděl, že se chcete živit hudbou? Měl jste i zadní vrátka s tím, že byste si muziku nechal jako koníček?
Já nikdy nemám žádná zadní vrátka. Pro lidi, kteří mě mají opravdu rádi, je to něco, za co mě milují, ale zároveň to způsobuje v životě určité těžkosti…
V čem pro Vás spočívá největší kouzlo letních festivalů?
Samotná existence letních festivalů je kouzlo. Magie toho setkání lidí, kteří mají obrovské životní štěstí, když se mohou jít bavit a užívat si života. Účinkující dělají to, co je naplňuje. Chci si neustále uvědomovat, že to není samozřejmost.
Chtěl byste něco vzkázat návštěvníkům festivalu Zlín žije?
Užívejte si, co to jde!